Projevy okolností objevení tohoto osobního, časově neomezeného umění souvisí s uměleckým prostředím Paříže. Henri Rousseau je považován za zakladatele toho směru umění samouků, této výtvarné poezie. Soustavně maloval od roku 1885 a o rok později už vystavuje na Salonu nezávislých. Tento jeho nástup měl dalekosáhlý význam v dějinách výtvarného umění a otevřel novou kapitolu.

Objev Henriho Rousseaua poprvé nastolil problém určitého realizmu, kterého podstata byla především v důrazu na básnický aspekt v jeho tvorbě. Wilhelm Uhde, velký propagátor tohoto umění, v něm viděl nový proud imaginace, Insitní, naivní umění netvoří tedy žádný vyhraněný umělecký směr, nepřináší novou ustálenou formu, nějaký optický zákon. Téměř nezná formový vývin, je to skupina jevů individuálního charakteru, odlišná od všeobecně uznaných konvencí.